.jpeg)
Tridsiata druhá nedeľa v Cezročnom období
1. čítanie Múd 6,12-16
Biblický text: Skvúca je a nevädnúca múdrosť
ľahko ju uzrú tí, čo ju milujú,
nájdu ju tí, čo ju hľadajú.
13(14) Predbieha a dáva sa poznať tým, čo po nej dychtia.
14(15) Tomu, kto zrána hľadá ju, netreba sa namáhať,
bo nájde ju sedieť pri svojich dverách.
15(16) V myšlienkach sa zapodievať ňou je vrchol rozumnosti,
kto však pre ňu bdie, je skoro bez starostí.
16(17) Lebo ona sama obchádza a hľadá tých, čo sú jej hodni,
blahosklonne im kráča v ústrety na cestách,
pri každej myšlienke sa s nimi stretáva.
Komentár:
· Kniha Múdrosti bola napísaná pre Židov v diaspóre, vystavených škodlivému vplyvu filozoficko-náboženských prúdov v helenistickom prostredí, aby ich posilnila vo viere. Autor používa výrazy a pojmy gréckej filozofie a so zreteľom na helenistickú mentalitu podáva relektúru a reinterpretáciu predchádzajúcich starozákonných textov. Preto možno Knihu múdrosti právom definovať »pokus o dialóg s gréckou kultúrou[1].
· Múdrosť je v neskorších spisoch SZ personifikovaná – je predstavovaná ako osoba. Náš úryvok hovorí o chvále tejto múdrosti.
2. čítanie 1 Sol 4,13-18
Biblický text: Nechceme, bratia, aby ste nevedeli, ako je to so zosnulými, aby ste sa nezarmucovali ako ostatní, čo nemajú nádej. 14 Lebo ak veríme, že Ježiš zomrel a vstal z mŕtvych, tak Boh aj tých, čo zosnuli, skrze Ježiša privedie s ním. 15 Toto vám hovoríme podľa Pánovho slova: My, čo žijeme a zostaneme až do Pánovho príchodu, nepredídeme tých, čo zosnuli. 16 Lebo na povel, na hlas archanjela a zvuk Božej poľnice sám Pán zostúpi z neba a tí, čo umreli v Kristovi, vstanú prví. 17 Potom my, čo žijeme a zostaneme, budeme spolu s nimi v oblakoch uchvátení do vzduchu v ústrety Pánovi, a tak budeme navždy s Pánom. 18 Preto sa potešujte navzájom týmito slovami!
Komentár:
· 1 Sol je pravdepodobne najstarší spis NZ. Kresťanská komunita v Solúne žila v nádeji skorého príchodu Pána. Preto boli jej členovia isto veľmi prekvapení, keď niekto spomedzi nich zomrel pred parúziou, na ktorú čakali. Sv. Pavol hovorí o vzkriesení mŕtvych Bohom pri druhom Pánovom príchode.
· Text navyše obsahuje dobové apokalyptické prvky zo židovských apokalyptík.
Evanjelium Mt 25,1-13
Biblický text:
Vtedy sa nebeské kráľovstvo bude podobať desiatim pannám, ktoré si vzali lampy a vyšli naproti ženíchovi. 2 Päť z nich bolo nerozumných a päť múdrych. 3 Nerozumné si vzali lampy, ale olej si so sebou nevzali. 4 Múdre si vzali s lampami aj olej do nádob. 5 Keď ženích neprichádzal, všetkým sa začalo driemať a zaspali. 6 O polnoci sa strhol krik: „Ženích prichádza, vyjdite mu v ústrety!“ 7 Všetky panny sa prebudili a pripravovali si lampy. 8 Tu nerozumné panny povedali múdrym: „Dajte nám zo svojho oleja, lebo naše lampy hasnú.“ 9 Ale múdre odvetili: „Aby azda nebolo ani nám ani vám málo, choďte radšej k predavačom a kúpte si!“ 10 No kým išli kupovať olej, prišiel ženích a tie, čo boli pripravené, vošli s ním na svadbu a dvere sa zatvorili. 11 Napokon prišli aj ostatné panny a vraveli: „Pane, Pane, otvor nám!“ 12 Ale on im povedal: „Veru, hovorím vám: Nepoznám vás.“ 13 Preto bdejte, lebo neviete ani dňa ani hodiny.
Komentár:
Nebeské kráľovstvo[2] (gr. basiléa tón uranón): dosl. Kraľovanie Nebies, vláda s plnou mocou a autoritou – dôraz skôr na činnosť (vládnutie), než na štruktúru (nejaká ríša, kráľovstvo, útvar…).
Panna: (gr. partchenos) – v SZ je Izrael občas prirovnávaný k panne, ktorá je určená svojmu ženíchovi – Bohu. Slová „panna“ i „ženích“ tu teda môžu mať jemný symbolický nádych.
Múdre: (gr. fronimos) – inteligentný, múdry, obozretný, rozvážny, prezieravý;
Nerozumné: (gr. moros): nadpriemerne, extrémne hlúpy, až bláznivý, smiešny pre svoje bláznovstvo, komický;
Lampy a olej: v dobe Ježiša bola lampa nádobkou na olej, kde na hladine plával plaváčik s knôtom. Lampa svietila dovtedy, kým sa neminul olej.
Pripravovali lampy: (gr. kosmeó) – dať niečo do poriadku, prihotoviť, ozdobiť (porov. kozmetika)
boli pripravené: (gr. etoimos) – niekto, kto je v stave „pohotovosti“, „pripravenosti“. Použité napr. v: „15 On vám ukáže veľkú hornú sieň, prestretú a pripravenú. Tam nám prichystajte.“ (Mk 14,15) a „14 A toto som už tretí raz pripravený ísť k vám a nebudem vám na ťarchu. Veď netúžim po vašich veciach, ale po vás“ (2 Kor 12,14).
Svadba: alebo hostina – v SZ symbol Božej spásy: „6Pán zástupov pripravil na tomto vrchu všetkým národom hostinu hojnú, hostinu s vínom, hojnosť vyberanú, víno najjemnejšie. 7A zničí na tomto vrchu závoj, rozvinutý nad celým ľudstvom, a prikrývku, čo zakrýva všetky národy. 8Zničí smrť navždy a Pán, Jahve, zotrie slzu z každej tváre a hanbu svojho ľudu odstráni z celej zeme, lebo Pán hovoril.“ (Iz 25,6–8)
Zatvorili: (gr. ekleistché) – zavrieť niečo, zamknúť niečo;
Veru,…: (gr. amen) – Označuje naprostú a skalopevnú istotu. Ježiš akoby vravel: „Už vopred vám prisahám na absolútnu pravdivosť toho, čo vám teraz poviem:…“
Nepoznám: (gr. úk oidá) – nepoznať, nechápať, nepamätať si;
Bdejte: (gr. gregoreuó) – byť na stráži, strážiť, byť v pohotovosti, mať sa na pozore,…
Podrobný komentár k textu podľa Angela Scarana[3]
O těchto posledních třech nedělích budeme číst perikopy z eschatologické řeči (Mt 24-25), pojednávající o příchodu Syna člověka. V prostřední části této řeči (24,36-25,13: dnešní text je její součástí) se jako "refrén" opakuje výzva k bdělosti: Pán přijde v neznámý den, proto je třeba být neustále připraven. Tato bdělost, připravenost je také specifikována jako věrnost v povolání (24,45n.). V našem textu se nevysvětluje, jak konkrétně tuto připravenost chápat - spíš se vyjadřuje obecná naléhavá výzva k neustálé připravenosti.
Symbol svatby, ústřední v dnešní perikopě, je oblíbeným motivem eschatologických textů (např. Mt 22,1n.): podtrhuje totiž naplnění, hojnost, radost mesiánské doby.
1 Uvozovací věta podobenství bývá v liturgickém textu překládána zavádějícím způsobem, ale bohužel se do dnešního úryvku, kromě běžné "chyby", podařilo vnést i další dvě, které tak dohromady značně zkreslí původní smysl:
1) Klasický chybný liturgický překlad "nebeské království je podobné" se má nahradit správným a smysluplným "s nebeským královstvím je to tak, jako když …" (v aramejštině je to běžná uvozovací věta podobenství; tak i ekum. překlad); lit. překlad postrádá smysl: nebeské království totiž pošetilým a moudrým pannám podobné není!
2) Vynechalo se příslovce "tehdy", které je v tomto případě důležité, protože zdůrazňuje, že se nehovoří o uskutečnění Božího království "tady a teď" (na rozdíl od podobenství o království v kap. 13), ale teprve "v onen den", při příchodu Ženicha.
3) Podobenství má "apokalyptický obsah" (mluví o konečném Kristově příchodu), pojednává o budoucích (a ne přítomných!) událostech, a proto je (logicky) v řeckém originále sloveso v budoucím čase: "s nebeským královstvím to bude tak, jako když deset…"
Další problematické slovo je "panny" - liturgický překlad sice věrně odráží původní text, ale může být zavádějící. Toto slovo (a motiv svatby) by nás mohlo zavést na scestí, že jde o ty panny, které se připravují na svatbu se ženichem. Ve skutečnosti se nejedná o nevěsty, ale o družičky, které byly zároveň pannami (tvořily jakýsi doprovod při svatbě). Tyto družičky tedy nejsou nevěstami, o kterých se v podobenství vůbec nehovoří! Navíc je nepředstavitelné, že by podobenství hovořilo o několika nevěstách pro jednoho ženicha! Lepší překlad celého verše by tedy zněl takto: Tehdy to s nebeským královstvím bude tak, jako když deset družiček vzalo … (ekum. překlad má skoro stejné znění). Celé podobenství je tedy názornou ukázkou, jak se "v onen den" uskuteční (naplní) Boží království.
Text neupřesňuje, kde se tyto družičky nacházely (v domě ženicha, nebo nevěsty, nebo jejích rodičů) - to ani není důležité pro výklad podobenství.
2 Velmi důležité je označení družiček: jedny byly pošetilé, druhé prozíravé. Pošetilost je zde v kontrastu k "prozíravosti", a proto se má chápat jako "neprozíravost".
3-4 Příkladné družičky byly prozíravé v tom, že vzaly do nádobek olej, který se měl doplnit do lamp. To je velmi podstatný detail, protože jinak se chování družiček "pošetilých" v ničem neliší od těch "prozíravých" - jedny i druhé připravily všechny potřebné "rekvizity" (lampy, předpokládá se, že hořící, tedy s olejem), jedny i druhé pak usnuly, jedny i druhé chtěly jít vstříc ženichovi.
Co je tím olejem? V dějinách můžeme nacházet velmi různé interpretace: dobročinné skutky (Jan Zlatoústý), samotný Kristus (Efrém Syrský), láska (Augustin, jinde uvádí radost), Duch svatý (Symeon Mezopotámský, Alford), milost (Arnobius mladší, Matthew Henry), víra (Luther), věrnost v povolání (Bonnard), osobní vztah s Pánem (Sand). Kalvín oproti tomu říká: "Nejprostší a nejpřirozenější odpověď je ta, že horlivé a krátkodobé nadšení nestačí". Velké množství tak rozmanitých výkladů vedlo k rezignujícímu ohlasu: "Olej je cokoli se ti líbí" (Bruce). Jaký postoj zaujmout k těmto výkladům? K čemu se přiklonit? A proč? Abychom se dobrali odpovědi, musíme dočíst perikopu až do konce.
5 Další podstatný element podobenství je zpoždění ženicha (toto nebylo nic neobvyklého při skutečných svatbách na Východě!). Všechny družičky usnuly - tím se podtrhuje, že ženich dlouho otálel. Navíc se tím naznačuje, že družičky nevěděly, kdy má vlastně ženich přijít (jinak by zřejmě zůstaly bdělé). "Usnutí" není pranýřováno (jak ukazuje pokračování podobenství), nemá se proto "alegorizovat" (vyložit "duchovně") jako nedostatek bdělosti. Tou "bdělostí" (správně chápanou!) máme totiž rozumět něco jiného, a sice připravenost prozíravých družiček.
6-7 Uprostřed noci znamená, že už uplynulo několik hodin, dost času na to, aby se spotřeboval skoro všechen olej v lampách. Najednou se ozve křik, že ženich přichází (tento detail nemusíme alegorizovat, slouží k zabarvení příběhu). Družičky procitly a začaly upravovat lampy, čili očišťovat je a přidávat do nich olej, aby jasně hořely.
8-9 Neprozíravé družičky však vidí, že jejich lampy dohasínají. Z toho můžeme jasně vyrozumět, že jejich lampy byly připravené jen zpočátku … ale ne až do rozhodujícího okamžiku. Neprozíravě si nevzaly tolik oleje, kolik bylo třeba na to, aby měly "až do konce" hořící lampy.
Pošetilé družičky prosí o pomoc ty prozíravé, setkávají se však s odmítnutím. Co z toho vyvodit? Připravenost (či nepřipravenost) nemůže nikdo "doplnit" za mě. Každý se má připravit za sebe - v rozhodujícím okamžiku to za mě nikdo jiný nemůže vykonat. Tou připraveností můžeme rozumět disponování se, otevřenost vůči setkání… se ženichem.
10 Nedisponované družičky nemohly vejít na svatbu - dveře se zavřely. Družička bez hořící lampy … nemá co dělat na svatbě! A teď je už pozdě "chtít něco udělat" - čas přípravy skončil. Pošetilé družičky neobstály, nebyly na výši svého úkolu - v rozhodujícím okamžiku, když ženich konečně přišel, nebyly připravené.
Dveře zavřené vyjadřují neodvolatelné rozdělení "prozíravých od pošetilých".
11-12 Marné a prázdné je volání: "Pane, Pane". Svým nedbalým počinem neprozíravé družičky totiž ukázaly, že jim nešlo tolik o to, aby nezklamaly ženicha. Jejich slova neodpovídají jejich vnitřnímu postoji. Proto zní tvrdá, ale pravdivá reakce ženicha: "Neznám vás". "Znát" v biblické řeči znamená mít s někým společenství. Výrok "neznám vás" je tedy totéž co "nemáte se mnou společenství, nepatříte ke mně" - nepatříte ke mně, protože jste o mě nedbaly, jinak byste jednaly prozíravě a připravily se tak, abyste mohly vejít na svatbu.
13 Vysvětlení podobenství je podané větou "proto bděte, protože neznáte dne ani hodiny". Bdělost máme chápat jako aktivní připravenost, vejít na svatbu. Připravenost nejen chvilková, dočasná, ale trvalá - proto je v originále sloveso "bděte" nedokonavé (tj. bděte stále), proto se říká "vždyť neznáte dne ani hodiny", proto se mluví o prozíravosti, která vede k stálé připravenosti.
Stručně řečeno: v tomto podobenství jde o stálou připravenost, až do konce, až do chvíle setkání se Ženichem.
Nechali jsme otevřenou otázku, co symbolizuje olej. Odpověď zní: na tuto otázku žádná odpověď není! Lépe řečeno: otázka je špatně položena! Prvek oleje nemáme totiž alegorizovat ("vyložit duchovně")! Olej jako takový nemá žádný zvláštní "hlubší" význam - je třeba jej chápat v kontextu celého příběhu. A to znamená - prozíravé si vzaly do nádobek i olej, který mohly doplňovat do lamp, aby tak byly stále připraveny, až do té chvíle, kdy měl přijít ženich! Tyto družičky byly prozíravé, myslely na "nejistou" budoucnost, že ženich přijde "v neznámou hodinu", a proto si vzaly … olej, aby mohly být neustále připraveny. Neprozíravé měly olej jen do určité chvíle … neměly jej však až do chvíle setkání se ženichem. Tyto pošetilé družičky nepomyslely prozíravě na to, že ženich nepřijde hned, ale v neznámý den.
Nutkání vyložit všechny detaily podobenství svědčí o nepochopení tohoto literárního druhu. Podobenství totiž není alegorií, kde každý detail má "hlubší význam". U podobenství toto neplatí - zde je rozhodující hlavní poselství celého příběhu. Některé detaily mohou mít "duchovní smysl", ale určitě ne všechny. Proč tedy máme takové "zbytečné" detaily? Slouží k dokreslení a oživení podobenství, které má být skutečným příběhem. A jak "objevit", které detaily mají "hlubší smysl" a které slouží jen k dokreslení příběhu? Na tuto otázku neexistuje žádná odpověď, žádný "klíč". Je na čtenáři, aby vykládal s citem - bez touhy vyložit všechny detaily, a tak text znásilňovat!
Každé podobenství je neúplné, protože zdůrazňuje jen určitý aspekt. A proto se nemusíme divit, že některé detaily nám budou chybět. V našem podobenství například nemáme nevěstu! A kdo tou nevěstou je? Tuto "díru" v podobenství bychom sotva zakryli "výkladem", že nevěstou (implicitní) je vlastně církev: vždyť církev představují družičky! Opět si tedy musíme připomenout, že podobenství bývá neúplné, "nedotvořené", selektivní. Tato neúplnost není na závadu, naopak! Umožňuje totiž určité zdůraznění - a toto je typické pro každé podobenství.
Pokud jsme pochopili rozdíl mezi alegorií a podobenstvím, pak "bez problémů" zodpovíme na tyto otázky:
Kdo jsou ti prodavači? Co to znamená, že pošetilé družičky "šly kupovat"? A kdy vlastně "šly kupovat" - vždyť pokud příchodem Ženicha chápeme druhý příchod Kristův a naplnění času, pak ty družičky šly si opatřit olej … v nějakém dodatečném čase po "naplnění času"?
Odpověď na tyto otázky je vždy stejná: tyto detaily žádný zvláštní duchovní smysl nemají, mají jen příběh dotvářet.
Společné rysy prvního čtení a evangelia
Společné téma je výstižně vyjádřeno ve verši 15 prvního čtení: "Myslet totiž na (Moudrost), je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, je brzy bez starostí". V tomto verši máme hlavní myšlenku evangelia, totiž prozíravost, spojenou s bdělostí kvůli Moudrosti (a tou je v NZ Kristus). Upřesněme však, že zatímco kniha Moudrosti chápe bdělost doslova, evangelní text ji chápe v širším slova smyslu jako připravenost.
